Underground a doba, kdy se nebrzdilo
Moje kolo potřebuje do servisu, už v něm dlouho nebylo a skoro mu nefunguje zadní brzda. Nedávno jsem měl dokonce pocit, že jedu rychleji, když ji zmáčknu. Byly ovšem doby, kdy si člověk myslel, že brzdy nikdy potřebovat nebude.
Asi něco viselo ve vzduchu, protože jsem nebyl jediný, kdo si letos vzpomněl na TetraHydroClub. Fungoval – a občas taky nefungoval – v Brně na ulici Spolková, dříve střídavě Marxova, Dělnická a Jugagasse. O prázdninách jsem se k bývalému THC podíval, nahrál tam kousek současného pouličního ruchu a díval se na totálně vybydlený a rozpadající se dům. Dům, který už nikdo nespraví a zřejmě ani spravit nechce. Jen se počká, až spadne víceméně sám, s rozšířením maličkého brněnského centra stoupne cena pozemku a celé se to se ziskem prodá. Nemá cenu nad tím brečet, z newyorské Greenwich Village už je taky jen turistická past a extrémně drahé bydlení – žádní mladí umělci tam dávno nežijí.
Než se kus brněnského podzemí a líhnoucí se taneční scény přestěhoval na Spolkovou, potloukal se ledaskde. Pravidelné čtvrtky v hospodě v Holáskách skončily po nepříjemném konfliktu s místními, plná hospoda cizích lidí byla nad jejich mentální síly. Čtvrtky se tedy přesunuly do Přízřenic. Potom koncerty v Husovickém Svatoboji a v Čechyni, kde pravidelně hrávali Idiot Crusoe, Pechanin Depresivum, Tyršova společnost, Pampers a spousta dalších. Zájezd do Zlatých hor, kde tvrdé jádro této skupinky ukázalo horalům z Jeseníků, co to je underground. Heavymetalová skupina Leopard, která zajišťovala ozvučení, se po svém setu kamsi zbaběle vytratila. Na pódiu po ní zůstaly jen foneticky přepsané texty o něco slavnější skupiny Judas Priest. První ročník festivalu Under Plunder v Galerii U Dobrého pastýře, která sídlí v budově Staré radnice – pustila nás tam tehdy současná ředitelka Domu umění města Brna Terezie Petišková.
Trvalejší útočiště se našlo v bývalé slévárně Královopolské strojírny, kde vznikl klub Šedá litina. Under Plunder se tam konal každý rok, střety se skinheadskými bojůvkami přibližně každý týden. V Šedé litině se hrálo, zkoušelo i nouzově bydlelo a celý její koncept se přenesl i do TetraHydroClubu. Hlavu mám jen jednu a ještě ke všemu děravou, ale nejsem sám, kdo si občas vzpomene. Rozepisuji se aspoň krátce o tom všem proto, že v klubu Absenter (pod kavárnou Mezzanin, Údolní 15) začíná zítra, tedy 26. 10. 2015 série pořadů o brněnském undergroundu začátku 90. let a dál. Měl by tam být Leon, snad i L. P. Fish, já a čert ví, kdo ještě. Prý se objevil nějaký film z Čechyně, snad dáme dohromady nějaké další materiály i vzpomínky. Vzpomínky na dobu, kdy jsme nebrzdili a myslím, že to nikomu z nás úplně nevydrželo. Nakonec i Ladislav Klíma cituje v Lidské tragikomedii Arthura Schopenhauera: „Člověku se chce zvracet, když vidí v dospělém věku lidi, kteří v mládí vzbuzovali ty největší naděje.“ Tak se přijďte podívat, jak to vypadá, začínáme ve 20.00
Doporučuji nepromeškat první díl: pokud všechno půjde stejně jako ve starém TéHáCéčku, další večery už se nemusí uskutečnit.
26. 10. 2015 – Díl první – Videoprojekce Čechyně 94 Idiot Crusoe – původní sestava
Ukázky z videomateriálu nasbíraného v Šedé litině
Díl druhý – Šedá litina
punks piknik, spiral tribe a počátky techna v Brně
Forbidden fruits of civil society, S Utrechtem na věčné časy a nikdy jinak
Díl třetí – TetraHydroClub Brno
Taneční scéna a fenomén hip hop, street party a Vrež Milojan na jednom písečku
Díl čtvrtý – www.informacezbrna.cz aneb underground naděluje
Vliv undergroundu na současnou projekci reality v Brně
Díl pátý – Coffee Racer aneb experimentální kavárna
Z Café Alfa přes Veletržní palác zpět do Mezzanine a zase dál
Pro dnešní matiné jsem vybral skladbu Star-Child skladatele George Crumba – možná znáte jeho smyčcový kvartet Black Angels. Zpívají Susan Narucki, Varšavský chlapecký sbor aVaršavský filharmonický sbor, hrají Joseph Alessi (trombon), George Crumb (zvony) aVaršavská filharmonie, řídí Thomas Conlin.
